POZOR! TATO ADRESA JE JIŽ NEPLATNÁ! Navštěvujte novou adresu www.worldofbooks-adelle.blogspot.cz a komentáře pište taky tam!

Ukázka z Prokleté

18. září 2013 v 17:54 | Adelle |  Moje tvorba
Tak si říkám, že jsem na blog zase dlouho nedala něco ze své tvorby. No, jak se dalo čekat, bude to Nightmare :). Píšu ji pořád, když se dostanu na počítač, přece jen na tom internetu není až tak moc co dělat. V nynějším stavu se Nightmare pohybuje blízko 170 strany s řádkováním 1, a jak všichni víme, knihy jsou s řádkováním 1,5. Ano, práci si prostě přidělávat musím :) Neptejte se, proč to dělám s jedničkou, když to pak stejně předělám na 1,5. Prostě to tak dělám.
Zrovna jsem se tak dostala do fáze, která by se mohla stát zhruba prostředkem celé Nightmare. Nechci nějak zvlášť odhalovat, o co jde, přece jen pořád doufám, že se mi jednou povede dostat aspoň Nightmare na pult knihkupectví ;), ale je to celkem důležitá část, při níž plánuju různé zvraty, které nejspíš otřesou celým mým budoucím stylem psaní. No uvidíme. :)
Dál už tedy nebudu napínat psaním, tak tady to je :).


Je to ukázka z 24. kapitoly, přesně u konce. Postavy stále přibývají, takže stručně, když Nightmare mluví o Damieně, jde o holku, co sice může vypadat jako tichá herečka, ale vážně tak jen vypadá. Úplně přesně to je rebelka povstalá proti celé oranžové Hvězdě. Uvidíte :)

"Hej, ne," začnu se okamžitě bránit a vymaním se z jeho objetí. Vyskočím na nohy a namířím si to ke dveřím. Nick mě doprovodí.
"Co jsi přes den prosímtě dělala?" usmívá se. "Jako Noční můra bys neměla být takhle unavená."
Dělám, že jsem to neslyšela. "To je tajný."
"Nightmare."
"Bude ti stačit jedno slovo? Damiena?"
Vzdychne. "Jo, úplně bohatě."
Vyjdu na chodbu. "Každopádně, oranžová Hvězda je úplně jiná, než jsem ji viděla prvně." Prvně to sice taky nebylo super, ale teď je to ještě horší.
Dám mu rychlý polibek na rozloučenou. Rozhodně nejdu za Chri-sem. "Nevíš, co je s Chrisem?"
Zavrtí hlavou. "Neozval se." Nedůvěřivě si mě prohlédne. "Hlavně ty nikam nechoď."
Nevinně se usměju. "A já něco takovýho dělám?"

A můžete hádat, jakpak asi začíná 26. kapitola? :)

No jasně že dělám.
Jsem prostě zlobivá holka.

Aby toho nebylo tak málo :), tak sem ještě pokračování 25. kapitoly (hned po začátku předchozích dvou vět. Po nich se děje pár miniaturních věcí, ale to je nic ;))

Ve chvíli, kdy se postavím, se Chris posadí a vytřeští oči. "Nightmare? Co tady - co tady děláš?"
Pokouším se nevinně usmát, ale dneska mi to nejde. Rychle vymyslím výmluvu. "Přišla jsem na návštěvu za kámošem."
Chris pozvedne obočí - ha, stále neumí jen jedno. A zatím ho to učit nehodlám. "Jasně. A proto jsi se sem vkradla o půl sedmé ráno. Bez zvonění."
Tak jdu s pravdou ven. "Neozýváš se mi. Říkala jsem si, jestli se ti něco nestalo."
Chris na mě civí jako na totálního debila a ve chvíli, kdy chci zase něco říct, tak se na plné pecky rozesměje. Je to přirozený smích, který mě skoro nutí povytáhnout koutky. Najednou si uvědomím, co jeho smích může znamenat.
"Chrisi..."
Chris se ale dál řehtá.
"Chrisi, vzbudí to tvýho bráchu a tátu!"
Chris tichne, ale pořád se usmívá. "Nightmare, tak takhle mě už nikdo dlouhou dobu nepobavil."
Založím si ruce na prsou. "To, že mám o tebe starost neznamená, že to je vtipný. Na tom není nic srandovního."
"Tak promiň." Ale stejně se pořád směje. Prohrábne si zrzavé vlasy. "Nestalo se ti nic? Když byla ta rana?"
Hodím pohled na stůl. Kdyby pohledy vraždily, tak by jeho stůl právě lehl popelem. "Spadla jsem."
Chris si zacpe pusu, ale jen proto, aby se nechechtal. "Cos dělala?" řekne tlumeně přes prsty.
Vzdychnu. Tohle je děsný. "Tvůj stůl byl prostě dál, než jsem myslela."
Chris vybuchne dalším záchvatem smíchu. Kousnu se do rtu, abych se přece jen neusmála taky.
"Nightmare, ty jsi totální pako."
Silně kecnu vedle něj a změřím si ho pohledem. "A to se říká holce?" Setkáme se očima a v tom zeleném nekonečnu spatřím něco, co by mě momentálně dokázalo na hodiny zaneprázdnit. Zase se projevil ten starý Chris, kterého jsem znala.
"Mimochodem, Chrisi, nechci bejt zlá -"
"Zlá už seš."
Ignoruju ho. "Ale ve škole na Zemi ses choval úplně jinak. Proč ta změna? Bylo to jen kvůli Zemi, nebo kvůli mně?"
Pozvedne obočí. "Nechápu, o čem mluvíš."
Fajn. Takže se z něj prostě stal obyčejný idiot. Pohodím vlasy a omylem ho nimi plesknu přes obličej. "Promíň," protáhnu a rychle si uhladím vlasy k hlavě.
"Počkej, takže já se fakt chovám jinak?"
Přikývnu.
"A jsem lepší?"

Co podle vás Nightmare na tu otázku odpoví? :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Say to me what you read and I say to you who you are